Dřevo je norské zlato. Proč jsou dřevostavby v Norsku tak populární a jakou historii má zdejší architektura?

Dřevo je norské zlato. Proč jsou dřevostavby v Norsku tak populární a jakou historii má zdejší architektura?

Dana Jakoubková | Středa, 22. květen 2024 |

Přidat na Seznam.cz

Na první pohled by se mohlo zdát, že norská architektura je jen o přírodě a dostupnosti materiálu. Dřevo, výhledy, topografie a krajinné prvky jsou beze sporu její důležitou a silně proklamovanou součástí. Hlubší pohled ale ukáže portrét norské společnosti, která vlastně vyrostla na kultu, respektive kultuře dřeva. A protože 21. století přidalo architektuře novou dimenzi, více než kdy dříve platí, že dřevo je norské zlato.

Příroda není v Norsku nikdy daleko a patří k základním prvkům mnoha architektonických projektů. Budovy jsou vystaveny dlouhým obdobím sněhu a ledu a spolu s deštěm, sluncem a větrem zakládají potřebu vysoce kvalitní a odolné architektury. Ta byla historicky především skromnou a praktickou interpretací odolných domů a užitkových budov. Dnes je stavebnictví – měřeno počtem společností – největším pozemním průmyslem Norska. A hlavní důvody, proč Norové staví tolik ze dřeva, lze shrnout do několika klíčových slov:

1. Klima

Když se Nora zeptáte, proč se u nich staví hlavně ze dřeva, odpoví vám: „Protože je tu zima." Dřevo totiž poskytuje výrazně lepší tepelnou izolaci než cihla, kámen a beton... Kompaktní zděná stěna musí být pro dosažení stejné tepelně izolační schopnosti mnohem tlustší než stěna z masivního dřeva. Kdybyste norskou dřevostavbu postavili do Česka, nejspíš byste vůbec nepotřebovali vytápění; tak dobře je izolovaná.

2. Ekonomika

Vyjma věhlasné říše Vikingů a posledních 50ti let bylo Norsko poměrně chudou zemí na okraji Evropy. Samozřejmě existovala vyšší třída, ale Norsko bylo vždy rovnostářskou společností a elita byla také relativně chudá ve srovnání se stejnou třídou v evropském vnitrozemí. Na stavbu velkolepých zděných budov náročných na zdroje tedy byly jen zřídka finance a vlastně o to ani nikdo nestál. Dřevo totiž bylo vždy levným a lokálně získaným zdrojem.

3. Znalosti a tradice

Tyto dva faktory spolu souvisí; tradice vede k vědění a vědění buduje tradici. Norsko mělo vždy zručné tesaře, truhláře a řezbáře, od Vikingů po současnost. Navzdory vzdálenosti od středu Evropy nebylo ale zemí izolovanou a neinformovanou; Norové byli hlavně mořeplavci, kteří chápali evropské impulsy i styl a přivezli jej domů. Nicméně trvalo celé generace, než tyto ovlivnily zakořeněné zvyklosti.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: Norové staví pragmaticky, bez zdobnosti a nesmyslů. Více přemýšlí o efektivitě a funkčnosti než o nadbytečném prostoru. Pět zážitkových dřevěných chatek Flokene postavených na ostrohu západního pobřeží regionu Sveio/ Westland je navrženo tak, aby vydržely drsné klima se silnými větry. Právě z tohoto místa Floke Vilgerdsson zvaný Ravnafloke vyplul v roce 868 na moře a jako první člověk se usadil na ostrově, který pojmenoval Island. Foto: Holon Arkitekt

Hluboké kořeny norské architektury


O síle norské preference dřeva nejzřetelněji svědčí fenomén městských požárů. Stará města sestávala z natěsnaných dřevěných budov a byla k požárům náchylná, protože otevřený oheň byl součástí domácností. Ovšem ani přesto, že v průběhu 400 let v průměru každé čtyři roky srovnal města se zemí velký požár, se Norové dřeva nevzdali. Chyběl totiž adekvátní právní rámec a úřady čelily silnému odporu jak ve vládě, tak mezi tesaři i v obecné populaci.

Do hry vstupovaly všemožné argumenty, jak se vyhnout nutnosti stavět z cihel. Jediné město, kde se cihly povedlo prosadit, bylo Oslo v roce 1624. Nicméně ještě v roce 1766 bylo stále 80 % budov města dřevěných. Stavebníci totiž využívali všemožných mezer v předpisech, jen aby nemuseli stavět zděné domy. Historik Anders Haaland shrnuje období mezi lety 1860–1875 takto: „Neúspěšný pokus vynutit si zděné město stavebními předpisy." Až teprve na počátku 19. století protlačila městská elita vyhlášku, že alespoň centra velkých měst musí být zděná.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: Důvěrná znalost technik dřevostaveb a mimořádná řemeslná zručnost byly před téměř 1 000 lety klíčovým faktorem pro povznesení Vikingů mezi nejbohatších a nejvyspělejších civilizace světa. Jejich dlouhé domy měly rámovou konstrukci (dnes bychom řekli těžký skelet) a v půdorysu někdy i prohnuté stěny a oblou střechu, které imitovaly obrys lodi. Stěny tvořila prkna umístěná svisle, nebo proutí s mazaninou. Stabilita rámu i střechy byla jištěna vnějšími podpůrnými sloupy. Největší vikingský dům vykopaný v norském Lofotru patřil náčelníkovi a měl půdorys 67 × 10 metrů (běžných bylo 22 × 5 m). Střecha byla šikmá došková nebo dřevěná. Okna ani komín dům neměl. Odkouření středového ohniště zajišťoval otvor ve střeše a ventilaci domu křížové provětrávaní několika dveřními otvory ve stěnách proti sobě. Proti vlhkosti a škůdcům Vikingové dřevo opalovali ohněm a svoje domy neustále opravovali. Tam, kde byl nedostatek stromů, byl variantou typ domu tvaru A, nebo dům zakopaný (kámen, drny). Foto: Ricochet, Zdroj: Dreamstime

Víte, že....

  • Celých 75 procent Norska pokrývají lesy.
  • Kácí se zhruba 2/3 ročního přírůstku.
  • Roční obrat stavebního průmyslu činí cca 15 % HDP.
  • Architekti navrhují 30 % nových budov (architekti ve světě pouze 2 %).
  • Jeden m2 rodinného domu vyjde na cca 42 500 NOK/85 000 Kč.
  • Průměrný měsíční plat činí 52 150 NOK/104 300 Kč.
  • V zemi je asi 2,3 milionu domů, více než 50 % z nich má kamna na dřevo.
  • Pokud není instalován nezávislý zdroj tepla nebo dům nesplňuje požadavky norského pasivu, musí mít komín.
  • Dřevo je po elektřině považováno za nejdůležitější zdroj vytápění.
  • Velká část holandského Amsterdamu je postavena na základech z norských stromů.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: Když rostoucí populace vytvořila poptávku po větších kostelech, více než 1 000 roubených kostelů, bohatě zdobených řezbami, bylo zbořeno. Nedotčeno dodnes zůstalo pouhých 28. Bezmála 900 let starý kostel ve vesnici Ørnes je nejstarší dochovanou dřevěnou stavbou v Norsku (z r. 1130) a figuruje na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jeho dřevěné tělo pochází ze stromu, který začal růst v roce 765 našeho letopočtu. Foto: Hilda Weges

Prefabrikace


V bezlesých oblastech pobřeží a hor se sice cihlovému nátlaku odolávalo těžko, ale Norové si cestu ke dřevěným domům dokázali najít. Prostě zkušení řemeslníci odjeli do silně zalesněné oblasti i stovky kilometrů vzdálené, stromy pokáceli a dům postavili přímo na místě. Pak ho rozebrali, jednotlivé klády označili a jako stavebnici je převezli na místa určení, kde už čekaly základy pro dům. Prefabrikáty se dopravovaly hlavně po řekách k moři a pak na lodích do měst.

V novinách z té doby lze najít inzeráty typu: Dopravíme váš dům do vyhořelého Ålesundu až z Osla. To, že společnosti byly ochotné plavit se se dřevem za nevelké peníze podél celého jižního pobřeží Norska jenom ilustruje důležitost tradice a odbornosti: Tohle umíme, toto můžeme, žádný problém. Zdivo = komplikace. Bylo vybudováno i několik obrovských kanálů pro dopravu dřeva ze vzdálenějších zalesněných vnitrozemských údolí do pobřežních přístavů. Pro představu dnes můžete na historických dřevěných plavidlech proplouvat impozantními dřevěnými plavebními komorami jako například na 105 kilometrů dlouhém kanálu Telemark nebo Halden.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: Na rozdíl od jiných malých norských měst, centrální Ålesund má více společného s Prahou než s Oslem. Když v roce 1904 požár zničil většinu města, na pomoc se postavil celý národ. Za angažmá nejlepších mladých norských architektů bylo město převlečeno do secesní kamenné podoby, ale navlečené na dřevěnou kostru. Foto: Harun, Zdroj: Dreamstime

Od renesance k modernismu


V norské dřevěné architektuře můžete vidět stopy všech evropských uměleckých stylů, od renesance, klasicismu a baroka až po funkcionalismus a modernismus. Nejzajímavější na tom ale je, že zatímco jinde na kontinentu těmto vývojovým trendům vládla cihla a kámen, v Norsku se „to" stavělo stále ze dřeva. Zvláště pozoruhodné jsou staré patricijské domy a domy postavené v romantickém „švýcarském stylu", kterých můžete najít po celém Norsku spoustu. Skvělými příklady tohoto stylu jsou třeba budovy železničních stanic. Po druhé světové válce, kdy bylo materiálu málo, dřevo opět pomohlo rekonstruovat norské domovy a zemi začaly zaplavovat první „ferdighus" – levné montované dřevostavby.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: V Norsku je téměř 500 000 dřevěných chat na necelých 5,5 milionů obyvatel. Často jsou malé a jednoduché, bez tekoucí vody a elektřiny – někdy k nim nevede žádná cesta, takže k domovním dveřím musíte na lyžích, pěšky nebo na sněžném skútru. Obvyke však mají bohatou historii a většinou i „rodokmen". Vegetační střecha je tradiční, obvykle tráva a dokonce i malé stromy! Až do 30. let 20. století se běžně prodávala jako střešní krytina březová kůra. Torvtak – střechy z březové kůry a rašeliny byly běžné až do 18. století. Dnes se zatravněné střechy vrátily a lze je vidět i na soudobých chatách, jakou je třeba Skigard. Každý centimetr je tu postaven ze dřeva, včetně izolace. Dokonce i koupelny jsou celé dřevěné; kromě záchodové mísy a umyvadla je ve dřevě prostě vše, včetně sprchového koutu. Arch. návrh: Mork-Ulnes Architects, Foto: Bruce Damonte

Dřevo pro budoucnost


Řemeslo „dřeva" je v Norsku stále velmi živé. Ačkoliv staří tesaři umírají a většina tradičního dřevařského know-how upadá v zapomnění, z tesařiny se stal průmysl a vývoj technologií a výrobků je rychlý. Přesto je tradiční stavební techniky vidět i v současné norské architektuře a to nejen rezidenční. Zlomovým počinem v mnoha ohledech byly zimní olympijské hry v Lillehammeru (1994), kde Norsko přesvědčivě odprezentovalo své národní kvality a dřevo potvrdilo statut něčeho typicky norského. Od té doby spatřilo světlo světa mnoho inovativních projektů a výjimečných staveb, které odolají i hurikánům a drastickým změnám klimatu.

Od roku 2000 hraje důležitou roli při podpoře rozvoje nových a inovativních způsobů využití dřeva ve stavebnictví organizace Innovation Norway. A výsledky jsou krásné. Ze dřeva byly postaveny projekty od mostů, nákupních center a letišť přes sportovní haly, kancelářské budovy a studentské bydlení, až po chaty na pozorování ptáků a některé skutečně úžasné rezidence. Nemluvě o velkolepých vyhlídkách a odpočívadlech podél silnic a turistických tras.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: V průběhu staletí byly postaveny téměř všechny výškové budovy na evropském kontinentu jako zděné. Norsko je do značné míry reinterpretovalo jako architekturu ve dřevě. Dřevěný 18patrový objekt od Voll Arkitekter v Brumunddalu zahrnuje hotel, byty, restauraci, bazén i kanceláře. Postaven je z CLT, přičemž s výškou 84,5 metru byl v době dokončení (2019) nejvyšší dřevěnou budovou na světě. Foto: Innovation Norway

Slovo architekta


Velkou hodnotu norské architektury vidím ve studiu historických staveb, ať už je navrhli architekti nebo farmáři. Lidové stavby, které se vyvinuly z nutnosti, jsou fyzickým důkazem tradičních znalostí a mohou i dnes položit základy stavební logiky. Taková ručně vyráběná architektura má zjevné vnitřní materiálové kvality, které mohou vytvářet spojení napříč generacemi a kulturami.

Hluboké vcítění do materiálu a jeho tradičního použití je proto ústřední součástí norské i mojí praxe. Při zkoumání tradičních metod, materiálů a forem v nových kontextech jsem schopen vytvářet dynamická spojení a zároveň zachovat a učit se z lidové řeči.

Casper Mork-Ulnes Mork-Ulness architects
Casper Mork-Ulnes
Mork-Ulness architects

Udržitelná naděje


Norský model demokratické společnosti nepochybně ovlivnil moderní architekturu a podpořil udržitelné budovy a prostředí, a to jak z hlediska klimatických, tak sociálních aspektů. Klíčovými slovy současnosti jsou udržitelnost, inovace a architektonický charakter. V celém environmentálním účetnictví vychází dřevo pokaždé v položce zisků, oproti ztrátám u betonu, cihel a oceli.

Přestože v Norsku bylo dosaženo v tomto odvětví již velkého pokroku, to nejlepší může teprve přijít. Dřevo je extrémně všestranný materiál a může přispět k budoucnosti novými a nečekanými způsoby, protože všechno, co lze vyrobit z kamene nebo ropy, lze vyrobit také ze dřeva.

DrevoaStavby.cz Norská architektura a dřevostavby

obr.: Rozdíl mezi současnou a historickou formou dřevěných staveb je patrný na první pohled – obejde se bez výrazných barev. Zážitkový Juvet Landscape Hotel / Foto Christopher Tønnesen


časopis DŘEVOstavby 2-24

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 2/2024

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč

koupit časopis

 

DaS 2-2024
Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop